Malá Čermná

Obec Malá Čermná leží při státní hranici s Polskem v těsném sousedství s polskou obcí  Czermna (dříve Německá nebo Velká Čermná) s níž původně tvořila jeden celek. Založena byla ve druhé polovině 13. století. První písemná zpráva pochází z roku 1354, kdy zde existovala fara. Malá Čermná se stala částí machovského statku. Jejími držiteli byli postupně Šimon Sudlice ze Žernova  a jeho synové, Jan Špetl z Janovic a Dobeš Slánský z Doubravice. Slánští z Doubravice ji vlastnili až do konce 16. století, když přešla do držení Sendražických ze Sendražic. V roce 1653 koupil maločermenský statek Jindřich z Dubna. Juliána Rozálie z Dubna jej prodala roku 1674 za trhovou cenu 3.500 zlatých rýnských městu Náchodu. Malá Čermná byla tehdy šosovní (městské) dani podléhající a zůstala jí až do zrušení poddanství v r. 1849 (některé pozemky na katastru obce vlastní město Náchod dodnes). Správní reformou v roce 1850 se Malá Čermná stala samostatnou obcí s vlastní samosprávou a obecním úřadem. V roce 1909 – 1910 prováděla v obci společnost Schein a spol. z Vratislavi průzkumné práce za účelem hledání uhlí. Při vrtech byla objevena alkalicko-salinická kyselka, ale nebyla dodnes využita.

Rozlohou nevelká obec Malá Čermná měla z hlediska obživy vždy zemědělský charakter, částečně místním obyvatelům obživu zajišťovala tovární a domácí tkalcovina a skutečnost, že obec ležela v blízkosti prosperujících lázní Chudoba. V roce 1932 byl v Malé Čermné v provozu obchod se smíšeným zbožím, trafika, hostinec a dva známé hotely U dobré nálady a Bohemia. Po vzniku samostatné republiky československé  byl v Malé Čermné 30 let dislokován samostatný oddíl Československé finanční stráže. Těžké chvíle prožívali obyvatelé obce po 2. světové válce, kdy se rozhodovalo o poválečném uspořádání a kdy se uvažovalo o  připojení obce k území, jež bylo posléze postoupeno Polsku. K nezměrné radosti obyvatel se obec vrátila do lůna českého, tak jak tomu bylo po většinu její historie. V rámci územních změn v roce 1960 byla Malá Čermná přičleněna k městu Hronovu. O rok později v obci zanikla po 70 letech existence obecní škola.